Invazní druhy živočichů nebo rostlin jsou problémem nejen u nás, ale i kdekoliv na světě. Bez přirozených nepřátel v dané oblasti likvidují ekosystémy a vytlačují z nich původní druhy, poškozují zemědělství, někdy dokonce přenášejí choroby. Jedním z nejznámějších invazních druhů u nás je sršeň asijská – bohužel však není sama. Na jaké další nepůvodní druhy můžeme v Česku narazit a co to znamená pro naši krajinu nebo zahrady?
Co je to invazní druh a v čem spočívá jeho nebezpečí
Za invazní druh považujeme organismus, který se dostane do nového prostředí, kde nemá žádné přirozené nepřátele a konkurenty. Kvůli tomu se může nekontrolovatelně šířit, vytlačovat původní druhy a narušovat přirozenou rovnováhu zdejších ekosystémů.
Nebezpečí invazních druhů ale nespočívá jen v ekologických dopadech, ale i v hospodářských a zdravotních rizicích. Mnoho nepůvodních druhů totiž škodí v zemědělství, mohou způsobovat erozi půdy, přenášet nemoci a mnoho dalšího. Problém ještě umocňuje jejich rychlá reprodukce nebo odolnost vůči nepříznivým podmínkám, díky které mohou některé druhy prosperovat i na místech, kde se jiné jen těžko prosadí.
Invazní druhy hmyzu v Česku
Invazní hmyz u nás působí největší problém. Rychle se množí, snadno se šíří, nemá přirozené nepřátele a často ve velkém napadá nebo vytlačuje původní druhy.
Který škodlivý hmyz u nás není původní?
Sršeň asijská
Sršeň asijská je agresivní predátor, který se zaměřuje především na včely medonosné, čímž ohrožuje opylování rostlin a stabilitu včelstev. Tento druh pochází z jihovýchodní Asie a do Evropy se dostal pravděpodobně s obchodním zbožím.
Sršeň je větší než běžné vosy, má tmavé zbarvení a žluté konce nohou. Kromě ekologických škod představuje riziko i pro člověka, protože její bodnutí je velmi bolestivé a často vyvolává silnější alergické reakce než bodnutí sršně obecné.
Srovnání sršně asijské a sršně obecné, zdroj: Octodeep, grafický model Nano Banana Pro
Slunéčko východní
Tento druh slunéčka, známý také jako harlekýnská beruška, byl původně zaveden do Evropy jako biologická ochrana proti mšicím. Postupně se ale rozšířil natolik, že začal vytlačovat původní druhy berušek a narušovat rovnováhu ekosystému. Během podzimu se navíc asijské berušky rojí a létají prakticky všude včetně domácností.
Tmavka švestková
Tmavka švestková je drobný blanokřídlý hmyz, který klade vajíčka do plodů peckovin. Nejčastěji napadá právě švestky. Larvy tmavky se vyvíjejí přímo uvnitř plodu a požírají jej zevnitř. Hmyz se rychle rozmnožuje a chybí přirození nepřátelé, kteří by jeho stavy regulovali.
Kněžice mramorovaná
Tento druh kněžice je původní v Asii, v posledních letech se však rychle rozšiřuje po celé Evropě. Kněžice mramorovaná se živí rostlinnými šťávami a poškozuje tak úrodu zeleniny a ovoce. Další nepříjemností je její tendence hledat si úkryt v lidských obydlích – v domech se mohou ukrývat i desítky jedinců, kteří v případě ohrožení vylučují zapáchající tekutinu.
Vrtule ořechová
Vrtule ořechová je malá muška, která klade vajíčka do oplodí vlašských ořechů. Larvy se živí dužnatou částí ořechu, často plod zlikvidují ještě před dozráním, případně je nakonec nepoživatelný. Tento druh pochází původně se Severní Ameriky a u nás se nejvíce šíří v teplejších oblastech.
Naše přípravky proti hmyzu
Nejde ale jen o hmyz, problémem jsou i další živočichové
Invazní škůdci ale nejsou jen v hmyzích řadách. Ačkoliv je pro savce náročnější usídlit se v jiném prostředí, často tomu napomáhá právě člověk. Mezi invazní druhy savců, ptáků nebo plazů tak nejčastěji patří zvířata z kožešinových farem nebo chovů.
Nutrie říční
Nutrie, původem z Jižní Ameriky, byla v minulosti do Evropy zavlečena kvůli své kožešině. Tento větší hlodavec se u nás rychle rozšířil a dnes obývá většinu vodních toků a ploch. Nutrie svými norami ničí břehy řek a rybníků, což ohrožuje přirozené prostředí některých živočichů.
Husice nilská
Husice nilská pochází z Afriky a v posledních letech se v Česku vyskytuje poměrně hojně. Oproti našim divokým husám je plodnější a mnohem agresivnější, což se projevuje útoky na původní druhy kachen, hus a dalších vodních ptáků.
Mýval severní
Mýval severní je drobná šelma pocházející ze Severní Ameriky. V současnosti je rozšířený i po Evropě včetně České republiky. Do naší přírody se dostal ve 20. století z německých kožešinových farem.
Mývalové mají pestrý jídelníček, který zahrnuje ovoce, zeleninu, hmyz, malé obratlovce, ale i zbytky potravin a odpadky. Umí se dobře přizpůsobit a osídlí tak nejen volnou přírodu, ale i parky nebo zahrady v blízkosti člověka. Jejich nebezpečí spočívá nejen v narušení ekosystémů, ale i v přenosu parazitů nebo nemocí (například vztekliny).
Norek americký
Z podobných důvodů jako u mývala se dostal do naší přírody také norek americký. Po zákazu kožešinových farem bylo mnoho jedinců vypuštěno do volné přírody, kde se jim dobře daří a agresivně tak konkurují našim původním drobným šelmám, jako jsou kuny nebo vydry.
Ondatra pižmová
Z Ameriky se k nám dostala také ondatra pižmová. Tento hlodavec dnes běžně žije poblíž vodních toků, na březích jezer nebo rybníků. Zde si hloubí spletité chodby v podzemí, podrývá břehy a svou činností i velkým apetitem ohrožuje zdejší ekosystémy.
Psík mývalovitý
Psík mývalovitý se k nám dostal z východní Asie. Tento druh je podobný mývalům, a to vzhledem i chováním. Je ale o něco plašší a žije spíše mimo dosah člověka. I psík mývalovitý může přenášet vzteklinu a celou řadu parazitů.
Naše prostředky proti šelmám a ptákům
Invazní mohou být i rostliny v záhonech
V souvislosti s invazními druhy se mnohem častěji mluví o živočiších a hmyzu – páchají totiž mnohem větší škody na úrodě nebo v chovech. Problémem v přírodě jsou ale i rostliny. Ty se do volné přírody často dostávají právě vlivem člověka, který si exemplář vysadí do zahrady jako okrasnou rostlinu. V české přírodě patří mezi největší „potížisty" bolševník velkolepý, křídlatka japonská, třezalka tečkovaná nebo lupina.
Lupina (vlčí bob), zdroj: Octodeep, grafický model Nano Banana Pro
Křídlatka japonská je známá vysokou odolností a velmi rychlým růstem. Pokud jí podmínky na daném místě opravdu vyhovují, doslova ovládne celý prostor a vytlačí z něj řadu zdejších rostlin. Také bolševník velkolepý má tendence se rychle rozrůstat a při dotyku umí způsobit nebezpečné reakce na pokožce.
Lupiny dodnes vidíme v mnoha okrasných zahradách, i když se před nimi varuje už několik let. Jde o jedovaté rostliny, které běžně zplaňují na pastvinách pro dobytek. Největším problémem jsou například v Krkonoších, kde ohrožují chráněné ekosystémy.
Naše herbicidy proti plevelům
Jak s invazními škůdci bojovat?
Invazní druhy nelze podceňovat, ale existují způsoby, jak je regulovat. U hmyzu mohou pomoci specializované postřiky nebo biologická ochrana. Živočichy, jako jsou nutrie či mývalové, odchytávají myslivci a odborníci na regulaci populací. Pokud se na zahradě objeví invazní rostliny, je potřeba je co nejdříve odstranit – mechanicky nebo za použití vhodného herbicidu.