Mšice patří mezi nejčastější škůdce na českých zahradách. Navíc nejsou příliš vybíravé a pochutnávají si na rajčatech, paprikách, okurkách, jahodách, rybízu, malinách, salátu i dalších plodinách – během pár dní dokážou rostlinu oslabit, způsobit deformaci listů i plodů a přenést na ni i některé virové choroby. Dobrá zpráva je, že včasný zásah většinou zabere během několika dní. Poradíme vám, jak mšice na konkrétní rostlině spolehlivě poznat, čím je zlikvidovat a co udělat, aby se příští sezónu nevrátily.
Jak poznat, že máte na zahradě mšice
Mšice jsou drobní škůdci, obvykle 1–3 mm velcí, často zelení, černí, žlutí nebo růžoví. Žijí v koloniích na spodní straně listů, na mladých výhonech a poupatech. Sají z rostliny šťávy a napadené listy se v důsledku toho deformují a žloutnou. Na rostlině zpravidla uvidíte také lepkavou medovici, která zvyšuje riziko napadení rostliny černou plísní.
Druhý spolehlivý ukazatel jsou mravenci, kteří medovici sbírají a mšice si chrání. Pokud po stoncích pochodují mravenci nahoru a dolů, mšice tam určitě najdete.
Mšice na rajčatech
Mšice se na rajčatech objevují hlavně na jaře a v létě, ve skleníku i venku. Nejčastěji jde o bramborovou nebo broskvoňovou mšici. Setkat se ale můžete i s černými mšicemi, jak hodují na rajčatech, což bývá vlnatka maková, která přeskakuje z lebedy a máku. Útočí na mladé listy a poupata, a proto rajčata přestávají růst a špatně nasazují plody.
Při postřiku rostliny proti mšicím se soustřeďte hlavně na spodní strany listů. Pokud rajčata ještě nedozrávají, můžete sáhnout po klasickém postřiku na mšice. Když už jsou ale na rostlině zralé plody, vsaďte raději na šetrnější přípravky, třeba na bázi mýdla, které lze použít krátce před sklizní.
Mšice na paprikách
Papriky si mšice také oblíbily, napadají je na záhonech i ve skleníku. Mšice se rozmnoží během několika dní a tvoří husté kolonie přímo pod listy. Často napadají i mladá poupata, takže rostlina špatně kvete a plody nasadí jen málo nebo žádné.
Pokud máte papriky ve skleníku, pravidelně větrejte. Mšice mají rády teplé a vlhké prostředí. Cirkulace čerstvého vzduchu jim život znepříjemní a zároveň pustíte dovnitř přirozené nepřátele, jako jsou slunéčka a zlatoočky.
Mšice na jahodách
Mšice na jahodách jsou nepříjemné hned ze dvou důvodů. Oslabují rostlinu a navíc přenášejí virové choroby, které jahodník dále dlouhodobě poškozují. Kolonie mšic najdete hlavně na rubu mladých listů a stoncích. Mšice a mravenci se i na jahodách objevují zpravidla společně, ale pokud zlikvidujete mšice, mravenci přijdou o zdroj potravy a obvykle vaše jahody sami opustí.
U jahodníku platí, že čím dřív zareagujete, tím méně chemie budete potřebovat. Mšice na jahodníku obvykle stačí potlačit domácím mýdlovým postřikem nebo přírodním insekticidem, který se aplikuje brzy ráno nebo večer.
Mšice na rybízu
Mšice na rybízu odhalíte na první pohled. Sice se skrývají pod listy, ale napadení provází také výrazná změna barvy a deformace listů. Na rybízu nejčastěji hoduje mšice rybízová, ale setkáte se i s mšicí locikovou nebo mšicí schneiderovou.
Při silném napadení rybízu dobře fungují systémové insekticidy, v mírnějších případech postačí postřik z mýdla, jarová voda nebo přírodní insekticidy.
Mšice na okurkách
Mšice na okurkách se objevují bez ohledu na to, zda je pěstujete ve skleníku či na venkovním záhoně. Vyhovuje jim však teplo a vlhko, proto se jim ve skleníku obzvlášť líbí. Během pár dní tak vytvoří rozsáhlé kolonie, napadené rostliny přestávají růst, listy zežloutnou a plody zůstávají malé a deformované.
I u okurek je důležité postřik směřovat na spodní stranu listů, kde se mšice schovávají. Pokud máte okurky ve skleníku, pravidelně větrejte. Zlepšíte tak cirkulaci vzduchu a vpustíte dovnitř slunéčka, zlatoočka a další přirozené nepřátele mšic.
Mšice na malinách
Mšice na maliníku se rády drží na mladých šťavnatých výhonech. Vysáváním šťáv maliník oslabují, což v důsledku vede i ke snížení úrody. Napadené rostliny jsou navíc náchylné k chorobám a plísním.
U maliníku platí, že přerostlé houští je pro mšice ráj. Pravidelný řez a odstranění starých výhonů dělají divy – odstraníte zimní úkryty mšic a zlepšíte přístup vzduchu. Sezónu pak rostlina lépe zvládá a mšice se na malinách objevují méně.
Mšice na salátu
Mšice na salátu jsou nepříjemné hlavně tím, že se snadno schovají mezi listy. Proto je u salátu obzvlášť důležitá prevence. Dodržujte proto dostatečné rozestupy mezi rostlinami pro lepší cirkulaci vzduchu a podporujte biodiverzitu na zahradě. Vysazením vhodných květin a instalací hmyzích hotelů přilákáte do zahrady přirozené nepřátele mšic, třeba slunéčka, zlatoočky nebo pestřenky. S odpuzováním mšic vám pak pomůže také doprovodná sadba – vysaďte v blízkosti salátu aromatické rostliny jako česnek nebo pažitku.
Pokud už mšice váš salát napadly, volte spíše šetrné přípravky s krátkou ochrannou lhůtou nebo domácí postřiky. Hlávkový salát totiž dorůstá za pár týdnů a při použití silných postřiků s dlouhou ochrannou lhůtou si na něm nejspíše nepochutnáte.
Chemická vs. biologická ochrana před mšicemi
Bez ohledu na to, na jaké plodině se vám mšice zabydlely, máte v zásadě dvě základní možnosti. Klasické chemické postřiky a spreje fungují rychle a hodí se při silném napadení. Biologická ochrana a přírodní insekticidy jsou pomalejší, ale šetrné k užitečnému hmyzu a vhodné i v období sklizně.
Postřiky a spreje
- Rychlý nástup účinku, často během několika hodin
- Spolehlivě zvládnou silné napadení i ve skleníku
- Systémové varianty proniknou i do zkroucených listů
- Mají ochrannou lhůtu před sklizní
- Nesmí se použít na kvetoucí rostliny v době letu včel
Slunéčka, zlatoočky, neem
- Šetrné k užitečnému hmyzu i opylovačům
- Krátká nebo žádná ochranná lhůta, ideální v době sklizně
- Funguje ve skleníku i venku
- Účinek nastupuje pomaleji, často až za několik dní
- Při silném napadení může být potřeba kombinace s postřikem
Prevence proti mšicím
Výskyt mšic v zahradě lze výrazně omezit obyčejnými pěstitelskými návyky. Pokud začnete prevencí, ušetříte si spoustu problémů s mšicemi během sezóny.
- Kontrolujte rostliny už od jara. Jednou týdně otočte několik listů a podívejte se na spodní stranu. Brzké odhalení mšic na rostlinách znamená i snazší likvidaci.
- Podporujte slunéčka, zlatoočky, pestřenky. Dostatek hmyzích hotelů a vhodných aromatických rostlin na zahradě, třeba kopr, koriandr nebo fenykl, přitáhne přirozené nepřátele mšic.
- Vyhněte se přehnojení dusíkem. Mladé, šťavnaté výhonky jsou pro mšice doslova hostinou, proto je třeba jejich růst podporovat s opatrností.
- Probírejte staré výhony a keře prořezávejte. Hustě zarostlé keře a stromky se ošetřují špatně a mšice se v nich lépe ukryjí.
- Střídejte přípravky s různou účinnou látkou. Pokud používáte stále stejnou látku, mšice si vytvoří odolnost.
Hmyzí hotely
Dají úkryt slunéčkům, zlatoočkám i pestřenkám. Tihle predátoři dokážou kolonii mšic zlikvidovat ještě dřív, než stihnete sáhnout po postřiku.
Doprovodná sadba
Kopr, koriandr, fenykl a další aromatické rostliny lákají přirozené nepřátele mšic. Vysaďte tyto rostliny v blízkosti plodin, které chcete ochránit.
Probírání výhonů
Pravidelný řez keřů a odstranění starých výhonů zlikviduje zimní úkryty mšic, zlepší cirkulaci vzduchu a usnadní případné ošetření postřikem.
Střídání přípravků
Pokud používáte stále stejnou účinnou látku, mšice si vůči ní rychle vytvoří odolnost. Střídejte různé typy postřiků a doplňte je i o biologickou ochranu.
