Nutrie říční je zdánlivě roztomilý hlodavec, kterého můžete potkat poblíž řek. Toto zvíře se ale v posledních letech stalo vážným problémem naší přírody. Jeho původní domovinou je Jižní Amerika a u nás jde o invazivní druh, který negativně ovlivňuje zdejší ekosystémy. Jak nutrii poznat, čím škodí a co na ni platí?
Nutrie říční – jak vypadá?
Nutrie říční (Myocastor coypus) je středně velký hlodavec pocházející z Jižní Ameriky. Zde obývá především oblasti v okolí řek, jezer a mokřadů. Na první pohled často připomíná většího potkana nebo menšího bobra, má ale charakteristické rysy, kterými se od jiných druhů liší.
Tento hlodavec dorůstá délky až 60 centimetrů a jeho válcovitý ocas může měřit dalších 30 až 40 centimetrů. Typickým znakem jsou velké, až svítivě oranžové řezáky. Nutrie mají také hustou hnědou srst, která se dříve využívala v kožešnictví. Zadní nohy nutrií disponují plovacími blánami mezi prsty, díky kterým snadno plavou. Přední končetiny blány nemají, protože slouží hlavně k manipulaci s potravou.
Život nutrií
Nutrie patří mezi společenské druhy, které žijí ve skupinách. Jedinci si budují doupata poblíž vody, poté v nich celé skupiny žijí společně. Stejně jako u jiných hlodavců jsou i samice nutrií velmi plodné a vrhnou až třikrát ročně. V každém vrhu bývá čtyři až sedm mláďat, což je důvodem jejich rychlého přemnožení.
Tito hlodavci jsou aktivní hlavně za soumraku a v noci. V tuto dobu hledají potravu. Ačkoliv se nejedná čistě o býložravce, v jejich jídelníčku rostlinná potrava převažuje. Živí se hlavně vodními rostlinami, travinami, kořínky nebo kůrou stromů. Za krátkou chvíli dokážou zlikvidovat značné množství porostu, který navíc vykusují z břehů. Tím je destabilizují a narušují prostředí pro další, původní druhy.
V české přírodě nemá nutrie přirozené nepřátele. Díky tomu žije 5 až 7 let. K vysokému věku přispívá i dostatek potravy, přikrmování totiž zajistí lidé, kteří nutriím rádi hážou podobnou potravu jako vodnímu ptactvu.
Kde je najdeme
Jak již bylo zmíněno, nutrie najdeme hlavně poblíž vod. V konkrétním prostředí nejsou příliš vybíravé a usídlí se poblíž řek, potoků, ale i stojatých vod jako jsou jezera a rybníky. Nejčastěji je najdeme v nížinách a teplejších oblastech. Proti mrazům jsou ale odolné, kožich nutrií je hustý a teplý a před nepřízní počasí se navíc ukrývají v norách.
Nutrie, ondatra nebo bobr?
V blízkosti vodních ploch se v naší přírodě nachází hned několik druhů hlodavců. Ti si mohou být zdánlivě podobní a laik si tak nutrii snadno splete. Záměna je možná s ondatrou, bobrem, případně i s potkanem. Každý z těchto druhů má ale své charakteristické znaky.
| Znak | Nutrie | Ondatra | Bobr |
|---|---|---|---|
| Velikost | Robustní, střední | Menší, přibližně jako potkan | Největší a nejmohutnější |
| Ocas | Dlouhý a válcovitý | Kratší, zploštělý do stran | Zploštělý jako pádlo |
| Poznávací znak | Sytě oranžové řezáky, plave blízko hladiny | Světlé řezáky, tmavě hnědá až černá srst | Okousané a popadané stromy s „tužkovitým" okusem |
Invazivní škůdce naší přírody
Nutrie říční se v posledních letech v české přírodě výrazně rozšířila, i když sem původně nepatří. Do Evropy byl hlodavec z Jižní Ameriky převážen v první polovině 20. století a choval se na kožešinových farmách. Problémem těchto farem je častý únik nebo záměrné vypouštění zvířat do přírody. Podobně se do našich ekosystémů dostal i invazivní norek.
Problém s nutriemi se bohužel dlouhodobě neřešil a větší opatření proti tomuto zvířeti jsou přijímána až v posledních letech. K přemnožení přispívá také absence přirozených nepřátel, mírné podnebí i dostatek potravy a vodních ploch.
Škody jsou v některých oblastech poměrně vážné. Neustálým vykusováním vegetace a hloubením nor narušují břehy, dochází tak k jejich erozi i poškození ekosystému. Na březích řek jsou totiž závislé i další druhy, které jsou v naší přírodě původní.
Proč se nesmí krmit nutrie
Nutrie se často usídlí i ve městech a v blízkosti lidí. Ti je poté krmí společně s vodním ptactvem zeleninou nebo pečivem. Nutrie tak mají ještě snazší přístup k potravě. To nejenže zvyšuje jejich šanci na přežití, ale žijí déle a mohou se rychleji rozmnožovat. Mláďata také přivádějí na svět tam, kde se jim daří nejlépe, ve městech tak snadno dojde k jejich přemnožení.
Jak na nutrie?
Řešení problému s nutriemi není jednoduché a vyžaduje komplexní přístup. Důležitá je prevence. Lidé by tato zvířata neměli přikrmovat. Důležitý je také zásah myslivců. Ti se v poslední době na nutrie zaměřují více, zatímco v minulosti bylo zaznamenáno jen 300 odchytů ročně, od roku 2016 se počty stále zvyšují a přesahují i několik tisíc odchycených jedinců ročně.
V případě výskytu nutrií na soukromých pozemcích by měli majitelé nutrie odchytit a následně kontaktovat například místní myslivecký spolek. K odchytu se využívají živolovné pasti a sklopce.