Vydra říční (Lutra lutra) je drobná šelma žijící poblíž vod. Na první pohled jde o roztomilé zvíře, které s oblibou plave ve vodě. Ta je ale jejím loveckým revírem a ve skutečnosti je vydra predátorem s výbornými loveckými schopnostmi. Zatímco v minulosti byla lovena jako škodná, v některých případech i na kožešinu, dnes se do české přírody vrací – a s ní i problémy na vodních tocích a rybnících.
Zdroj: Octodeep, model Nano Banana Pro
Jak vypadá vydra
Vydra říční je savec z čeledi lasicovitých, do které patří také další podobné šelmy – například lasice, kuna, jezevec, tchoř či norek. Vydry se vyznačují štíhlým tělem s dlouhým hustým ocasem a silnýma nohama. Ty jsou opatřeny výraznou plovací blánou, díky které jsou tyto šelmy dokonale přizpůsobeny životu ve vodě.
Dospělá vydra měří 70 až 90 centimetrů, její ocas pak dalších 40 až 50 centimetrů. Hmotnost se pak pohybuje mezi 5 až 15 kilogramy, přičemž samci jsou obvykle větší a těžší než samice.
Specifická kožešina je dalším poznávacím znakem. Má dvojí vrstvu; svrchní je hustá a chrání pokožku před vodou, spodní vrstva má schopnost zadržet vzduch, díky čemuž zvíře zůstává v teple i při dlouhém pobytu ve studené vodě. Hustý kožich zaručuje vydrám přežití v nepříznivých podmínkách. Pro zachování jeho kvality se však tato zvířata pohybují hlavně v čistých a tekoucích vodách.
Možná záměna
Tento vodní savec má poměrně specifické znaky a při pohledu zblízka si vydru s jiným zvířetem nespletete. Z dálky nebo při pohybu ve vodě se ale mýlit lze.
Častá záměna je například s nutrií nebo ondatrou. Nutrie jsou však mnohem robustnější, mají jiný typ kožicho a dva sytě oranžové řezáky, které jsou pro tento druh typické. Ondatry jsou naopak podstatně menší a svým vzezřením připomínají spíše potkana.
V čistých tekoucích vodách se ale můžete setkat i s norkem, který je zdatným plavcem a ve vodě si často loví potravu. Výjimkou nejsou ani kuny skalní či lesní, které se také vyznačují dlouhým, štíhlým tělem a jemnou srstí.
Naše přípravky proti vydrám
Život vydry říční
Vydry tráví většinu života ve vodě. Zde vychovávají svá mláďata, hledají potravu a přečkávají zimu.
Šelma dosahuje pohlavní dospělosti ve dvou až třech letech. K rozmnožování ale dochází jen tehdy, když jsou k němu vhodné podmínky. Samec a samice se páří obvykle v zimních měsících. Samotný akt probíhá ve vodě a předchází mu často dlouhá migrace. Samci se totiž vydávají za samicemi a hledají tu pravou, se kterou se nakonec spáří. Námluvy jsou navíc doprovázeny složitým chováním, které zahrnuje vokalizace nebo rozsáhlé značkování teritoria.
Když dojde k úspěšnému spáření, samice je březí 60 až 63 dní. Poté se narodí jedno až tři mláďata, která jsou slepá, bezbranná a plně závislá na péči matky. Mláďata váží asi 200 gramů a zůstávají se samicí v norách vyhloubených u tichých břehů řek nebo jezer. Po pár týdnech krmení mlékem je samice začíná učit lovit.
Mláďata jsou samostatná po 9 až 12 měsících a s matkou tak žijí poměrně dlouho. Poté odcházejí hledat své vlastní teritorium a často urazí opravdu dlouhé vzdálenosti.
Zdroj: Octodeep, model Nano Banana Pro
Kde žije vydra
Vydra říční je rozšířena téměř po celé Evropě, Asii a severní Africe. V České republice se vyskytuje hlavně v nižších a středních polohách. V minulosti byla vydra kvůli nelegálnímu lovu a znečištění vodních toků u nás vzácná, ale díky její ochraně se populace opět stabilizovala.
Vydra potřebuje čistou a průzračnou vodu, která není znečištěná chemikáliemi nebo organickým odpadem. Preferuje tekoucí řeky a potoky, ale často ji najdeme i poblíž rybníků a jezer (zejména, když má mláďata). Zde nachází i dostatek potravy – především ryb, žab a měkkýšů.
Tato šelma se vyhýbá člověku a městským oblastem. Potřebuje totiž klidné prostředí, je velmi plachá. V případě nutnosti se ale přizpůsobí i prostředí s nějakým zásahem člověka, například chovným rybníkům nebo farmářským oblastem. Zvíře je aktivní především v noci, takže přímému střetu s člověkem se obvykle vyhýbá.
Čím se vydra živí
Jedná se o predátora, který se živí masem. Mezi hlavní složky potravy vydry patří ryby, žáby, měkkýši, malí savci, vodní ptáci nebo některé druhy hmyzu. Vydra je vynikající lovec a svou kořist chytá nejčastěji pod vodou. Její končetiny i zuby jsou uzpůsobeny k uchopení kluzkých ryb nebo otevírání schránek měkkýšů.
Umí se také potápět a potravu si hledá i na dně a na místech, které jsou pro její konkurenty těžko dostupné. S kořistí si často hraje, dělají to nejen mláďata, ale i dospělí jedinci. Rybu tak před snědením několikrát odtáhne na břeh, uhání ji ve vodě nebo ji rozdrtí.
Další položkou vydřího jídelníčku jsou vejce vodních ptáků. Nejde ale o primární zdroj potravy a konzumuje je spíše náhodně nebo při nedostatku ryb a obojživelníků.
Co dělají vydry v zimě
Vydry jsou přizpůsobeny celoročnímu pobytu ve vodě a na zimu se tak ke spánku neukládají. Ve velkých mrazech se může jejich aktivita snížit, díky tomu ušetří energii. Potravu si najdou i v částečně zamrzlých vodách. Mají totiž výborný orientační smysl a umí si najít skuliny v ledu i cestu zpět na souš.
Zajímavostí je, že se v zimě soustředí více na lov ryb, které se shlukují ve skupinách. Tím pravděpodobně opět šetří energii i čas. Pokud voda úplně zamrzne, tráví vydry více času na souši nebo ve svých norách.
5 zajímavostí o vydře říční
- Vydra je výborný plavec i potápěč. Pod vodou vydrží i pět minut, někdy dokonce déle.
- Na světě existuje 13 druhů vyder – některé žijí v chladných oblastech, některé v mořích a oceánech, jiné dokonce v tropických oblastech. U nás se vyskytuje pouze jediný druh – vydra říční.
- Vydra říční je u nás chráněná, což znamená, že je zakázáno ji lovit, chytat nebo jinak ohrozit. Toto opatření pomohlo druhu se opět rozmnožit a stabilizovat populaci. I přesto ji ale ohrožuje lidská činnost.
- Jedná se o velmi teritoriální zvíře. Každý jedinec si své území vymezuje a chrání jej před konkurenty. Teritorium si značí velkým množstvím trusu a moči. Trus je často umístěn na vyvýšených místech, například na kamenech.
- Až 80 % vyder u nás zahyne pod koly aut. Přes cesty se často dostávají při migraci za samicemi nebo při hledání nového teritoria. Mnoho z nich už však do cíle nedorazí.
Naše přípravky proti vydrám
Jak poznat, že se u vás zabydlela vydra
Jelikož je vydra plachá a svůj úkryt opouští až za soumraku, málokdy ji přistihnete přímo při činu. Spíše než samotné zvíře tak budete nacházet stopy jejího nočního hodování. Vydra je gurmán a svůj úlovek si často vynáší na břeh, kde ho konzumuje. Navíc obvykle nesežere rybu celou, ale okouše z ní pouze nejvýživnější měkké tkáně.
Kromě rozkousaných ryb přítomnost vydry prozradí samozřejmě také trus. Vydry jím značkují své teritorium a spolehlivě jej poznáte po čichu – zapáchá totiž po rybině. Také obsahuje viditelné nestrávené zbytky rybích kostí, šupin nebo chlupů.
Na bahnitých březích nebo v čerstvém sněhu pak můžete objevit i otisky tlapek. Vydří stopa má kulatý tvar a je 6 až 9 centimetrů velká. Navíc je nezaměnitelná díky plovacím blanám, které spojují všech pět prstů, ačkoli v hlubším blátě nemusí být blány vždy zřetelné. Vydří stopy také zpravidla vedou do vody a někdy lze ve stropní dráze pozorovat i otisk ocasu.
Pokud tyto stopy na svém pozemku objevíte, máte velmi pravděpodobně tu čest právě s vydrou říční.
Jak se zbavit vydry
Jak již bylo zmíněno, vydry jsou ohroženým druhem. Nelze je tedy jakkoliv usmrtit. Jediné, co můžeme udělat, je chránit svůj majetek před jejich návštěvami, případně je přemístit do blízkosti jiných vodních toků.
Jak se tedy proti nim bránit?
Ohradníky
Nejlepším způsobem je prevence. Využít se dají různé pachové ohradníky, které se nastříkají na zem kolem rybníka.
Účinným řešením je i umístění elektrického ohradníku – zvolte takový, který lze napájet solárním panelem a baterií. Ideální je pozemek oplotit (i několik centimetrů pod zemí) a elektrický ohradník umístit dostatečně vysoko, aby byl účinný i v zimě.
Odpuzovače a plašiče
Povolenou alternativou jsou také ultrazvukové odpuzovače. Ty generují specifické pulzy v oblasti ultrazvukových kmitočtů, které jsou pro vydry nepříjemné, takže po krátkém čase chráněný prostor opouští a hledají si nové útočiště. Odpuzovače také automaticky mění kmitočet v daném rozsahu, aby si vydry na signál nezvykly.
Sklopce
Odchycení vydry není tak jednoduché, potřebujete totiž povolení od příslušného krajského úřadu. Po jeho obdržení lze nastražit klecovou past s návnadou v podobě ryby. Toto řešení ale není příliš efektivní. Na volném teritoriu se totiž může zabydlet jiná vydra.
Babské rady
V boji s chytrým predátorem, jakým vydra bezesporu je, se majitelé rybníků často uchylují k lidovým zkušenostem. Je však třeba zdůraznit, že účinnost těchto tipů není oficiálně ověřená, proto je vhodné k nim přistupovat spíše jako k doplňku profesionálních řešení než jako ke stoprocentní záruce bezpečí.
Z oblíbených babských rad můžete vyzkoušet po okolí rybníka rozmístit:
- jakékoliv předměty, které se ve větru hýbou a dělají hluk, např. rolničky,
- stará CD, zářivé pásky nebo reflektory,
- chomáče ovčí vlny nebo lidských vlasů, případně nastříkat silný parfém.
Co se škodami způsobenými vydrou
Pokud vydra napáchala na vašich sádkách citelnou škodu, ještě není vše ztraceno. Podle zákona č. 115/2000 Sb. si můžete od státu zažádat o náhradu škod způsobených chráněnými živočichy, tedy i vydrou říční. Je však třeba splnit stanovené podmínky – musíte prokázat, že se na místě vzniku škody v danou dobu vydra prokazatelně zdržovala a také, že dané rybochovné zařízení bylo oploceno a na přítoku a odtoku vody opatřeno mřížkami.