Zatímco její městská sestřenice, kuna skalní, se zabydlela v našich domech a garážích, kuna lesní zůstává věrná svému původnímu prostředí. Tento elegantní noční lovec s charakteristickou žlutooranžovou náprsenkou je mistrem stromového života a důležitou součástí lesního ekosystému. I když se lidem spíše vyhýbá, občas může zavítat i k obydlím na okraji lesa.
Jak vypadá kuna lesní
Na první pohled byste mohli kunu lesní (Martes martes) zaměnit s její příbuznou kunou skalní. Tento štíhlý dravec dorůstá délky 40–50 cm a váží kolem 1 kg, přičemž samice bývají menší. Nejnápadnějším znakem je její dlouhý huňatý ocas, který tvoří téměř polovinu délky těla, a výrazná žlutooranžová náprsenka na tmavě hnědé srsti. Zajímavostí je, že srst jí prorůstá i chodidlovými polštářky, jde o přirozené „protiskluzové ponožky" pro život na stromech.
Jak žije kuna lesní
Kuna lesní je skutečným lesním obyvatelem. Na rozdíl od své městské příbuzné tráví většinu času v korunách stromů, kde si buduje hnízda v dutinách nebo obsazuje opuštěná hnízda veverek a dravců. Je to samotářský tvor s rozsáhlým teritoriem, každý jedinec obývá území o rozloze 6–10 km², které si pečlivě značkuje. Během jediné noci dokáže při svých loveckých výpravách urazit až 7 kilometrů.
Rozmnožování kuny lesní
Období páření kun lesních připomíná dramatický román. V červenci a srpnu svádějí samci urputné souboje o přízeň samiček. Po úspěšném páření následuje jedno z nejzajímavějších období, takzvaná utajená březost. Příroda totiž vybavila kuny unikátním mechanismem: oplozené vajíčko se začne vyvíjet až po několika měsících od oplodnění. Díky tomu se mláďata rodí v nejvhodnější době, na jaře, kdy je dostatek potravy.
Čím se živí kuna lesní
Jako správný predátor se kuna lesní specializuje především na lov drobných hlodavců. Veverky, myšice, norníci, ti všichni jsou na jejím jídelníčku. Nepohrdne ani ptáky a jejich vejci, občas si troufne i na menší zajíce nebo srnčata. Na rozdíl od kuny skalní si však jen výjimečně zaběhne do kurníku, dává přednost přirozené lesní potravě. V době dozrávání lesních plodů si ráda zpestří jídelníček ovocem a bobulemi.
Kuna lesní vs. kuna skalní – jak rozeznat tyto dva příbuzné druhy?
| Znak | Kuna lesní | Kuna skalní |
|---|---|---|
| Náprsenka | Žlutooranžová | Bílá |
| Prostředí | Lesy | Města a vesnice |
| Chování | Plašší, vyhýbá se lidem | Zabydluje se u lidí |
| Aktivita | Aktivní i během dne | Převážně v noci |
| Velikost teritoria | Větší lovecký revír | Menší revír |
Když se kuna lesní objeví u domu
I když dává přednost lesnímu prostředí, občas může kuna lesní zavítat i k lidským obydlím, zejména pokud se nacházejí na okraji lesa. V takovém případě můžete využít podobné metody ochrany jako u kuny skalní.
Preventivní opatření
- zabezpečení všech možných vstupů do budovy včetně zajištění okapových svodů proti kunám,
- instalace ultrazvukových plašičů,
- použití pachových odpuzovačů,
- pravidelná kontrola půdních prostor.
Přírodní obrana
- přítomnost psů na pozemku,
- použití psích chlupů nebo lidských vlasů jako odpuzovačů,
- osvětlení pozemku, zejména v nočních hodinách.
Právní ochrana
Je důležité vědět, že kuna lesní patří mezi částečně chráněné druhy. Její lov je povolen pouze od 1. listopadu do 29. února, a to výhradně držitelům příslušných povolení.
Kuna lesní je důležitou součástí lesního ekosystému. Pomáhá regulovat populace hlodavců a podílí se na přirozené rovnováze v lese. Na rozdíl od své městské příbuzné zůstává věrná svému původnímu prostředí, člověku se spíše vyhýbá a nezpůsobuje mu žádné škody. Pokud se s ní setkáte, pravděpodobně to bude jen letmé zahlédnutí někde v lese.
