Rušníci jsou malí brouci, kteří rádi žijí po našem boku. Jejich larvy se totiž živí různými materiály z naší domácnosti, například koberci, kožešinami i nábytkem. Ještě více obávaní jsou v muzeích, kde mohou zlikvidovat sbírky vzácných exponátů. Dospělí brouci jsou schopni letu a do domu se obvykle dostanou oknem. Pak už jen nakladou vajíčka a larvy se pustí do všeho, co se dá sníst.
Jak vypadá rušník
Rušníci jsou brouci z čeledi kožojedovitých, kam patří i další domácí škůdci včetně kožojedů. Do této skupiny patří hned několik druhů, které se od sebe liší v různých znacích. Zbarvení je různé, od žluté přes hnědou a oranžovou až po červenou. Dorůstají přibližně 4 až 7 milimetrů a na zádech mají pevné, kulaté krovky.
Larvy jsou u všech druhů velmi podobné. Mají podlouhlé tělo, které je v oblasti hlavy širší než na zadečku. Celý povrch je pokrytý výraznými chloupky uspořádanými do trsů. Snadný pohyb larev a vyhledávání zdrojů potravy zajišťují tři páry zakrnělých nohou na spodní straně těla.
Druhy rušníků
Rušník skladištní (Trogoderma granarium)
Tento brouk je postrach nejen v domácnostech, ale také v sýpkách a skladech. Živí se především obilím a dokáže ho zlikvidovat velké množství. Je velmi přizpůsobivý, jedná se o obávaný invazivní druh, který se usadí prakticky všude. Odolává klasickým insekticidům a dokáže bez potravy přežít i delší dobu. Poznáme ho podle mírně podlouhlého těla hnědé barvy s charakteristickou černou kresbou na krovkách.
Rušník diviznový (Anthrenus verbasci)
Za druhové jméno vděčí tento rušník hlavně svým dospělým zástupcům, kteří se živí nektarem divizen. Larvy ale potřebují ke svému vývoji hlavně keratin, který najdou v domácnostech ve formě vypadaných vlasů, ale i kožešin a peří.
Rušník muzejní (Anthrenus museorum)
Obávaný škůdce muzejních sbírek. Tělo má podobný tvar jako rušník skladištní, má ale světlejší hnědé zbarvení. Hlavními položkami jeho jídelníčku jsou kůže a kožešiny, mrtvý hmyz, hedvábí, vlna, ale i některé trvanlivé potraviny.
Rušník krtičníkový (Anthrenus scrophulariae)
Od ostatních rušníků se tento druh liší svým červeným zbarvením, které opět doplňují černé skvrny. Rušník krtičníkový klade vajíčka do ptačích hnízd, včelích úlů, ale i do koberců, vycpaných zvířat a různých textilií. Těmito materiály se pak živí jeho larvy.
Rušník australský (Anthrenocerus australis)
Patří mezi menší druhy. Má žlutohnědé krovky a domov si hledá na teplejších místech. Stejně jako u jeho příbuzných se i jeho larvy živí vším, co obsahuje keratin a chitin.
Larvy rušníků
Zatímco dospělí brouci jsou víceméně neškodní a živí se často nektarem z květů, jejich larvy patří mezi významné škůdce vyhledávající lidská obydlí, sklady potravin i muzejní sbírky a exponáty.
Ke svému vývoji potřebují obvykle dostatek keratinu a chitinu. Tyto látky najdou v domácnostech například jako vypadané vlasy, chlupy domácích mazlíčků, přírodní kožešiny a kožichy, nepohrdnou však ani dalšími textiliemi či některými trvanlivými potravinami. Na ty se specializuje hlavně rušník skladištní, který vyhledává obilí.
Larvy rušníků neškodí jen v domácnostech a skladech. Často se s nimi musejí potýkat zaměstnanci muzeí a výstav s vycpanými exponáty, sbírkami hmyzu a podobně. Právě zde se rušníci zdržují poměrně často a zbavit se jich bez poškození exponátů je nelehký úkol.
Jak vypadají larvy rušníků
Jedná se o podlouhlé, drobné larvy, které mají celé tělo pokryté výraznými chloupky.
Napadení rušníkem, jak ho poznat?
Larvy obvykle žijí dobře ukryté. I přesto je ale můžete vidět lézt po zdech nebo přímo po materiálech, které jim slouží jako potrava.
Ve většině případů jsou však prvním příznakem přítomnosti právě dospělí brouci, kteří přišli naklást do vašeho obydlí svá vajíčka. Ti vyčkávají na okenních parapetech a snaží se dostat opět ven.
V neposlední řadě mohou larvy způsobovat kožní a alergické reakce. Během svého vývoje se několikrát svlékají a vylučují zbytky potravy. Svlečky a trus způsobují citlivějším jedincům kožní a dýchací potíže.
Jak se zbavit rušníků
V boji s rušníky je důležitá prevence. Ta zahrnuje pravidelný úklid, utěsnění prasklin a otvorů, ve kterých by se mohly larvy ukrývat, a dále zamezení přístupu dospělých brouků do interiéru použitím sítí do oken. Brouky si domů přinesete také s květinami, larvy například s bazarovým nábytkem či knihami z druhé ruky.
Poblíž vstupu do domu, pod střechou nebo na půdě nenechávejte ptačí hnízda. Ta rušníci vyhledávají ke kladení svých vajíček. Když je ptáci opustí, larvy se budou snažit najít jiný zdroj potravy, třeba u vás doma.
Likvidace rušníků
Pokud jste doma našli známky napadení těmito brouky, postupujte následovně:
- Veškeré napadené potraviny vyhoďte.
- Koberce a tkaniny důkladně vysajte a vyčistěte mokrou cestou, ideálně tepovačem a parním čističem, který zničí i vajíčka a alergeny.
- Co jde vyprat, vyperte. Co nejde a vleze se to do mrazáku, nechte alespoň 48 hodin zmrazit.
- Odstraňte drobky, zbytky potravin, prach, vlasy a zvířecí chlupy i z těžko přístupných míst. Odtáhněte nábytek, zvedněte koberce a proveďte důkladný úklid.
- Poté ošetřete prostor insekticidními přípravky. Vzhledem k tomu, že je hmyz u vás doma, používejte šetrné produkty. Dobrou službu udělá křemenitý prášek ve spreji nebo univerzální biocid Clean Kill.