Pestřenky, lidově zvané vosičky či osičky, jsou vítaným hmyzem v každé zahradě. Kromě toho, že jsou skvělými opylovači, pomáhají také udržovat populace škůdců, a chrání tak vaši úrodu před poškozením. Jak si pestřenky přilákat do zahrady a proč si je hýčkat?
Co je to pestřenka?
Mnoho lidí si pestřenky plete s vosami. Mají totiž podobné zbarvení, žluté tělo doplňují černé vodorovné pruhy. Při bližším pohledu ale zjistíte, že kresba pruhů se od vos liší. A nejen ta, pestřenky totiž nepatří mezi blanokřídlý hmyz, jak by se mohlo zdát. Nejsou blízce příbuzné s vosami a včelami, ale spíše s mouchou domácí. A podle toho také vypadá stavba jejich těla.
Dvě jednoduchá křídla jsou umístěná na výrazné hrudi. Na hlavě najdeme velké složené oči, které pestřenkám pomáhají v orientaci i při úniku před predátory. Mezi nimi se nachází lízavě sací ústní ústrojí. Na zadečku se nenachází žádné žihadlo, takže tento hmyz není člověku nijak nebezpečný.
.jpg)
Nejznámější druhy
V čeledi pestřenkovitých najdeme více než 200 rodů s přibližně šesti tisíci jednotlivými druhy. Pestřenky žijí po celém světě. Některé druhy tedy najdeme v tropických oblastech, jiné vyhledávají spíše mírné klima. U nás se nejčastěji setkáme s těmito druhy:
| Druh | Čím je zajímavá |
|---|---|
| Pestřenka trubcová (Eristalis tenax) |
Velmi podobná včelám, její larvy jsou spolehlivým bioindikátorem znečištěné vody |
| Pestřenka vosí (Temnostoma vespiforme) |
U tohoto druhu mimikry zajišťují možnou záměnu s vosou, což hmyz chrání před predátory |
| Pestřenka pruhovaná (Episyrphus balteatus) |
Nejběžnější druh u nás. Tělo je štíhlé, na zadečku tenčí než u hrudi. Oči mají červený odstín |
| Pestřenka rybízová (Syrphus ribesii) |
Hojná návštěvnice zahrad, larvy se živí mšicemi |
Mezi další druhy, se kterými se můžeme setkat, patří například pestřenka sršňová, horská, hrušňová, psaná a další.
Život pestřenek
Larvy pestřenek mají různé životní strategie. Jejich způsob obživy či místo výskytu se odlišují v závislosti na konkrétním druhu. Některé larvy (například ty od pestřenky rybízové či pruhované) se živí jiným drobným hmyzem, jako jsou mšice, třásněnky a larvy škůdců. Jiné preferují konzumaci odumřelých organismů nebo výhradně stravu rostlinného původu.
Samičky kladou svá vajíčka přímo ke zdroji potravy. Můžeme je tedy vidět například u kolonií mšic, ale i poblíž znečištěných vod, kde žijí například pestřenky trubcové, které kladou vajíčka do vody a jejichž larvy se živí organickým materiálem ve vodním prostředí.
Celý cyklus vývoje zahrnující vajíčko, larvu, kuklu a dospělce trvá přibližně jeden měsíc. Dospělý hmyz se živí nektarem a pylem z květů.
Proč jsou pestřenky užitečné?
Důvodů, proč si udržovat pestřenky v zahradě, je hned několik.
Tím prvním jsou jejich larvy. Jak jsme si již nastínili výše, larvy mnoha zástupců se živí zahradními škůdci. Nejčastěji se jedná o mšice, které pestřenky likvidují velmi efektivně. Často si však pochutnávají i na třásněnkách a některých larvách či nymfách dalšího škodlivého hmyzu.
Dalším důvodem je fakt, že dospělý hmyz patří mezi důležité opylovače. Pestřenky se živí nektarem a pylem, přelétají tedy z květu na květ a činí tak stejnou službu jako včely.
Jak přilákat pestřenky do zahrady
Nejlepším způsobem, jak pestřenky do zahrady přilákat, je vysadit jejich oblíbené květiny. Mezi ně patří například:
- jednoduché jiřiny,
- miříkovité rostliny (kopr, fenykl, mrkev či libeček), nezapomeňte je však nechat vykvést,
- řebříček,
- chrpa,
- astry,
- měsíček lékařský,
- rozchodník,
- květy ovocných stromů a keřů.
Jejich výskyt můžete podpořit také rozmístěním hmyzích hotelů, kde najdou úkryt hlavně dospělci, ale i jiné druhy užitečného hmyzu.
.jpg)
Pozor také na jejich predátory. Na pestřenkách si rádi pochutnávají ptáci, vosy a pavouci. Ptačí budky a krmítka umístíme raději do částí zahrady, kde nemáme vysázené květy a užitkové rostliny. Vosí hnízda v blízkosti domu a záhonů je dobré i pro osobní bezpečnost raději zlikvidovat.