Pakomár je často zaměňován za jiné druhy hmyzu, jako je komár nebo třeba tiplice, a pojí se s ním proto mnoho předsudků. Pravdou je, že se nejedná o parazita sajícího krev ani o žádného významného škůdce. Jak tedy pakomáři žijí a mohou být pro člověka obtížní?
Pakomár: charakteristika a popis
Pakomárovití (Chironomidae) jsou čeledí hmyzu patřící do řádu dvoukřídlých (Diptera). Tato skupina zahrnuje mnoho různých druhů hmyzu, včetně komárů, much a také parazitických druhů. Pakomárovití však nejsou parazité.
.jpg)
Jejich vzhled připomíná komáry, avšak pakomáři nemají bodavě-sací ústní ústrojí a nejsou schopni sát krev. Dospělci většinou nepřijímají potravu, protože mají zakrnělý sosák. Některé druhy se však živí rostlinnými šťávami nebo nektarem. Larvy žijí ve vodním prostředí, kde se živí různými organickými zbytky.
Existuje mnoho druhů pakomárů, mezi které patří například pakomár kouřový (Chironomus plumosus). Tento druh je velmi častý v Evropě a je znám svým výskytem v oblastech s vysokou vlhkostí. Typickým prostředím pro pakomáry jsou zahradní jezírka, rybníky, mokřady a jiné vodní plochy, ale setkáte se s nimi i v domácnostech, kde je vyšší vlhkost. Sem ale obvykle zabloudí spíše omylem.
Pakomár vs. komár a další druhy
Pakomáři jsou často zaměňováni s jiným hmyzem, hlavně kvůli svému vzhledu. Nejčastěji si je lidé pletou s komáry a tiplicemi. Všechny tři mají štíhlé tělo a dlouhé nohy, rozlišit je ale jde poměrně snadno.
| Druh | Jak ho poznáte | Škodí? |
|---|---|---|
| Pakomár | Štíhlé tělo a dlouhé nohy. Tykadla má výrazně delší a peříčkatá | Ne. Je neškodný, jeho roje ale mohou znepříjemnit pobyt venku |
| Komár | Štíhlé tělo a dlouhé nohy, tykadla ale kratší než u pakomára | Ano. Jde o parazity živící se krví |
| Tiplice | Tělo ještě delší a tenčí než u pakomára | V menší míře může škodit na plodinách v zahrádce |
Životní cyklus pakomára
Životní cyklus pakomára začíná ve stádiu larvy. Larvy pakomárů se vyskytují zejména ve vodním prostředí, kde nacházejí ideální podmínky pro svůj růst. Tyto larvy jsou často červené barvy, což je dáno přítomností hemoglobinu v jejich těle.
Hemoglobin je krevní barvivo, které larvám umožňuje přežít ve vodním prostředí s nízkým obsahem kyslíku. Právě tyto podmínky najdeme v různých bahnitých jezírkách a stojatých vodách, kde také larvy nejčastěji najdeme. V zahradách se objevují také v nádržích na dešťovou vodu a na podobných místech jako larvy komárů.
Larvy pakomárů a jejich přeměna v dospělce
Larvy procházejí několika stadii vývoje, než se z nich stanou dospělí jedinci. Tento vývoj zahrnuje růst a postupné přeměny těla larvy, dokud nedosáhne stádia, kdy se zakuklí a nakonec se přemění v dospělého pakomára.
Dospělí pakomáři mají relativně krátkou životnost, která obvykle trvá pouze několik dní. Během této krátké doby je jejich hlavním úkolem rozmnožování. Samice pakomára klade vajíčka do vodního prostředí, kde se z nich opět líhnou larvy a celý cyklus začíná znovu.
Pakomáři v ekosystému
Stejně jako každý druh v přírodě, i pakomár má své místo v ekosystémech a potravních řetězcích. Jak jsme se již mohli dočíst výše, larvy jsou důležitou potravou pro některé vodní živočichy. Další jejich úlohou je rozklad organického materiálu ve vodě. I dospělci jsou součástí potravního řetězce a loví je například někteří ptáci nebo netopýři.
Výskyt a škodlivost pakomárů
Pakomáři jsou velmi rozšíření po celém světě a lze je nalézt ve všech typech klimatu, od tropických po polární oblasti. Nejčastěji se s nimi však setkáte v místech s vysokou vlhkostí a přítomností stojaté vody. Typickým prostředím pro pakomáry jsou rybníky, jezera, mokřady, ale i umělé vodní nádrže, zahradní jezírka nebo dokonce odpadní kanály.
.jpg)
V domácnostech se pakomáři mohou objevit v místech s vysokou vlhkostí, jako jsou sklepy, koupelny nebo kuchyně. Zejména v letních měsících se mohou dostat do domů okny nebo dveřmi, přitahuje je především světlo ve večerních hodinách. V lidských obydlích ale primárně nežijí.
Pakomáři jako obtížný hmyz
Pakomáři sice neškodí, zato umí být pěkně otravní. Problémem jsou zejména jejich velké roje. Hmyz se začíná rojit po vykuklení, kdy si dospělci hledají partnery k páření. V tuto chvíli můžeme pozorovat opravdu velké skupiny a pokud se rojení děje u vás na zahradě nebo v její blízkosti, dokáže to znepříjemnit čas strávený venku.
Hmyz se ale může dostat i do domácnosti, přitahuje ho totiž světlo a bez sítí do oken se neobejdete. Shromažďují se i kolem zahradních jezírek, bazénů a narušují běžné venkovní aktivity jako je koupání, grilování nebo jen večerní posezení na terase.
Jak se zbavit pakomárů a jak jim předcházet
Nejúčinnější způsob, jak se vyhnout problémům s pakomáry, je prevence jejich výskytu. Tu lze ovlivnit pouze částečně. Pokud je ve vaší blízkosti jezero nebo pravidla nedodržují sousedé, je boj s pakomáry složitější.
Jaká preventivní opatření tedy pomohou?
- Odstraňte zdroje stojaté vody – nádoby na zachytávání dešťovky pravidelně vylévejte nebo je ponechejte zakryté. Zahradní jezírka pravidelně čistěte a snažte se v nich udržet vodu v pohybu.
- Vsaďte na fontány a filtrace – pokud máte na zahradě bazén, nezapomeňte na pravidelné a časté zapínání filtrace. Ta udrží vodu nejen čistou, ale i v pohybu. U zahradních jezírek může být řešením například vodopád nebo fontána. Oblíbené jsou v poslední době také solární plovoucí fontánky, které se hodí i do menších jezírek nebo třeba právě do nádob na dešťovou vodu.
- Ukliďte zahradu – dospělí pakomáři mají rádi různé vlhké úkryty. Dbejte tedy na pravidelné čištění okapů a odpadních kanálů, sekání a hrabání trávy nebo pravidelné větrání zahradních staveb.
Hubení pakomárů
Pakomáři jsou v podstatě neškodní, problémem je pouze to, že nás mohou svojí přítomností obtěžovat. Proto k nim není třeba přistupovat hned radikálně. Snažte se je raději odehnat a vypudit ze zahrady pomocí přírodních metod.
Základem je samozřejmě výše zmíněná prevence. Co dál ale pomůže, když už se pakomáři rozmnožili a zahrada se hemží dospělci?
- Citronela a další přírodní repelenty – při večerním posezení venku zapalujte svíčky s vůní citronely. Ta odpuzuje nejen pakomáry, ale celou řadu dalších druhů hmyzu. Pomoci může i výsadba aromatických bylin do záhonů nebo květináčů. Jde například o levanduli, mátu či meduňku.
- Sítě do oken – aby se pakomáři nedostali do domu, zajistěte okna sítěmi proti hmyzu. V létě si tak budete moct beze strachu vyvětrat i při rozsvíceném světle.
- Vysaďte ryby do jezírka – máte na zahradě jezírko a pakomáři se kolem něj slétají každý rok? Vysaďte do něj ryby, které se živí jejich larvami. Podpořit můžete i výskyt žab a dalších vodních živočichů.
Pokud se však chcete pakomárů i přesto zbavit, nebo alespoň jejich výskyt omezit, využijte například lepicí mucholapky, které zavěste kolem zahradního posezení nebo bazénu. Účinná je i elektrická lampa proti hmyzu nebo různé spreje proti létavému hmyzu. V domácnosti se jich zbavíte podobně jako komárů, například díky odpařovači proti hmyzu do zásuvky.