Našli jste v zahradě drobného brouka s protáhlým „nosem“? Může se jednat o klikoroha, nenápadného škůdce, který se zaměřuje především na stromy. Škody způsobuje hlavně v lesních porostech, ale ani menší zahrádky před ním nejsou v bezpečí: na našem území se vyskytuje více druhů a některé z nich nepohrdnou ani ovocnými stromy a bylinami.
Co je to klikoroh a jak ho poznat?
Klikoroh (Hylobius) je drobný brouk z čeledi nosatcovitých, který si získal špatnou pověst především díky své destruktivní činnosti v lesích i zahradách. Tento škůdce se vyskytuje po celé Evropě a jeho cílem jsou zejména jehličnaté stromy, především smrky, borovice, ale i jedle, ovocné stromy a vyšší byliny.
Dospělci klikorohů dosahují velikosti 8–14 mm a jsou typičtí svým dlouhým noscem, ze kterého vycházejí dvě tykadla ohnutá do tvaru kliky. Odtud také pochází jeho rodový název.
Zbarvení klikorohů je většinou tmavé, s hnědými až černými tóny a často s jemným žlutým vzorkem na krovkách, který jim poskytuje dokonalé maskování v lesním prostředí. Konkrétní barva i kresba pak závisí na daném druhu.
Životní cyklus klikorohů
Životní cyklus klikorohů je složitý a zahrnuje několik fází, od vajíčka přes larvu až po dospělého jedince. Rozmnožování je závislé na přítomnosti stromů, samičky totiž kladou svá vajíčka do jejich blízkosti. Například samice klikoroha borového vyhledává pryskyřici borovic, která je pro ni znamením, že našla ideální místo k nakladení vajíček.
- Vajíčka. Samice je klade brzy na jaře do kůry nebo k tlejícím kořenům pařezů a odumřelých stromů. Jedna samička může naklást až 100 vajíček.
- Larvy. Nejnebezpečnější fáze vývoje. Larvy se živí kůrou a lýkem stromů a vykusují si v dřevu chodbičky.
- Kukly. K zakuklení dochází asi po roce, tedy následující jaro, přímo v některé z chodbiček.
- Dospělci. Líhnou se v chodbičce. Je-li teplo, mohou se kukly proměnit v dospělce ještě tentýž rok, v chladných podmínkách trvá vývoj i několik let.
Celý proces vývoje od vajíčka po dospělce tak může trvat i pět let.
Druhy klikorohů
Je známo přibližně 20 druhů klikorohů. V Česku se ale setkáme pouze se zlomkem z nich. Kromě již zmíněného klikoroha borového můžeme v lesích i zahradách najít také klikoroha modřínového, skvrnitého, devětsilového, bahenního a klikoroha menšího.
Klikoroh borový (Hylobius abietis)
Klikoroh borový je pravděpodobně nejznámějším a nejškodlivějším druhem klikorohů. Dorůstá velikosti 8–14 mm a jeho tělo je robustní, s tmavě hnědým až černým zbarvením. Krovky jsou často pokryty nepravidelnými žlutými skvrnami, které vytvářejí jakési maskovací zbarvení, jež mu umožňuje splynout s kůrou stromů. Typický je také jeho dlouhý nosec, tzv. rostrum.
Tento druh se zaměřuje především na jehličnaté stromy, zejména na borovice, smrky a jedle. Mladé sazenice, které jsou vysazovány po kůrovcových kalamitách nebo lesních požárech, jsou pro klikorohy snadnou kořistí.
Klikoroh devětsilový (Liparus glabrirostris)
Klikoroh devětsilový je o něco menší než klikoroh borový, dosahuje délky 9–12 mm. Má tmavě černé až kovově lesklé tělo, které je na první pohled hladké a méně nápadné než u ostatních klikorohů. Na rozdíl od klikorohů zaměřených na dřeviny se tento druh soustředí na bylinné rostliny.
Druh se zaměřuje na devětsil (Petasites), jak napovídá jeho název. Tuto bylinnou rostlinu napadá především v lesních podrostech, kde se vyskytují vlhčí stanoviště, často v blízkosti vodních toků.
Klikoroh modřínový (Hylobius piceus)
Klikoroh modřínový má tmavě hnědé až černé tělo s jemným žlutým tečkováním, které je méně nápadné než u klikoroha borového. Velikostí se pohybuje mezi 10–13 mm. Tělo působí celkově méně robustně než u jiných druhů a vzor na krovkách je jemnější.
Tento druh napadá výhradně modříny, které jsou často vysazovány v parcích, zahradách, ale i ve smíšených lesích. Larvy tohoto druhu poškozují kořeny a kůru mladých stromků, což může vést k jejich úplnému uschnutí.
Klikoroh skvrnitý (Liparus germanus)
Klikoroh skvrnitý, také známý jako klikoroh německý, se vyskytuje zejména v bylinných patrech lesů, luk a zahrad. Dorůstá do délky 9–14 mm a má černé tělo s výraznými bílými až šedými skvrnami na krovkách, které jsou velmi nápadné a pomáhají jej odlišit od ostatních druhů.
Druh se zaměřuje na různé byliny, především na druhy z čeledi hvězdnicovitých, jako jsou pcháče a bodláky. Můžeme ho však najít i v blízkosti zahradních květin a bylinných porostů, kde hledá své oblíbené hostitele.
Jak škodí klikoroh?
Klikorohové, ať už ve stadiu larvy či dospělce, jsou významnými škůdci, kteří mohou způsobit rozsáhlé škody na rostlinách a stromech. Jejich destruktivní aktivita se zaměřuje na kůru, dřevo a kořeny, což oslabuje rostliny, narušuje jejich růst a v extrémních případech vede k jejich úhynu.
| Stadium | Co poškozuje | Důsledek pro rostlinu |
|---|---|---|
| Dospělci | Kůru stromů, do které rostrem (noscem) vrtají malé otvory pro kladení vajíček | Kůra přestává chránit strom před suchem, mrazem a infekcí. Poškozená místa jsou vstupní branou pro patogeny, zejména houby |
| Larvy | Podzemní části, zejména kořeny a dřevní hmotu v oblasti kořenového krčku | Narušené proudění živin a vody, postupné oslabování. U mladých stromků rostlina není schopná dále růst a nakonec hyne |
Stromy napadené klikorohy trpí oslabením a sníženou schopností přijímat živiny a vodu, což může vést ke zpomalení růstu nebo dokonce k jejich uschnutí. Larvální fáze navíc může trvat až několik měsíců, což dává larvám dostatek času na způsobení vážných škod.
Co na klikorohy
Ochrana proti klikorohům zahrnuje kombinaci preventivních a aktivních opatření. Vzhledem k tomu, že brouci jsou schopni napadat jak dřeviny, tak byliny, je důležité zvolit vhodné metody boje proti nim v závislosti na specifickém druhu a typu napadených rostlin. K nejúčinnějším způsobům boje proti klikorohům patří biologická kontrola a mechanická opatření. Chemické postřiky se moc nepoužívají.
Biologická ochrana
Biologická kontrola zahrnuje použití přirozených nepřátel klikorohů, nejčastěji hlístic. Ty napadají larvy klikorohů, kterým proniknou do těla a rostou v nich, dokud larvy nezahynou. Jedná se o šetrný a poměrně účinný způsob, jak se klikorohů zbavit. Pro hubení larev klikorohů jsou účinné hlístice, které se používají na hubení larev lalokonosců: Nemamax a Nematop.
Mechanická ochrana
Součástí boje s těmito škůdci je i mechanická ochrana. Mezi preventivní kroky patří především:
- odstranění pařezů po kácení,
- správné lesní hospodářství, porost různého stáří,
- ochrana mladých sazenic jehličnanů (postřikem, výsadbou až rok po kácení původního porostu),
- pravidelné monitorování rostlin, zejména na jaře, kdy samice kladou vajíčka.