Mezi největší nepřátele každého pěstitele patří bezpochyby plevel. Jde o škůdce, kterého není vůbec snadné se zbavit, protože je běžnou součástí přírody. Ve své podstatě je plevel každá rostlina, která roste na záhoně, v poli či květináči proti naší vůli.
Klasifikace plevelných rostlin
Dříve se plevelné rostliny třídily podle různých kritérií, od míst výskytu (plevel polní, luční) přes výskyt v jednotlivých plodinách (plevel okopanin, luskovin) či stupně škodlivosti. V současnosti používají odborné publikace členění podle hlavních biologických vlastností, které určují v podstatě i volbu jejich likvidace.
Jednoleté plevely
Jedná se o největší skupinu plevelných rostlin, jejíž zástupci se rozmnožují pouze semeny. Životní cyklus těchto rostlin začíná klíčením, pokračuje růstem, kvetením, tvorbou semen a končí odumřením rostliny. Většina z nich hyne s prvními mrazíky, některé druhy jsou však schopné přečkat. Ke klíčení dochází u těchto rostlin v průběhu celého roku, na podzim i v zimě, a to v závislosti na teplotě a dalších podmínkách.
Brzy na jaře se setkáváme například s rdesnem ptačím, během roku dochází ke klíčení kokošky pastuší tobolky či lipnice roční, na podzim pak vyrůstá rozrazil různolistý a v zimě zejména pryskyřník rolní.
Dvouleté až vytrvalé plevely
Hlavní způsob rozmnožování těchto rostlin je ze semene (generativně), ale jsou schopny se rozmnožovat i částmi kořenů (vegetativně). Dvouleté plevely zakládají v prvním roce, kdy vyklíčí, listovou růžici a po přezimování vytvářejí semena a plody. Některé z nich poté hynou, jiné pokračují ve vývoji. Do této skupiny řadíme například jitrocel větší, smetánku lékařskou či šťovík tupolistý.
Vytrvalé plevely
Rostliny zařazené do této skupiny se rozmnožují převážně pomocí kořenů, oddenků a dalších orgánů vegetativního způsobu rozmnožování. Takto se šíří především na půdách obhospodařovaných, zatímco na ulehlých pozemcích se rozmnožují ze semen. Do této skupiny řadíme nejzákeřnější plevelné rostliny se schopností rychle se rozrůstat a šířit do okolí.
| Typ vytrvalého plevele | Zástupci |
|---|---|
| S plazivými kořenícími šlahouny | Mochna husí, pryskyřník plazivý, popenec obecný |
| S tuhými pevnými oddenky | Pýr plazivý, psineček výběžkatý, troskut prstnatý |
| Hlíznaté a cibulnaté, kořenící mělčeji | Kamyšník širokoplodý, hrachor hlíznatý |
| Kořenící hlouběji | Bršlice kozí noha, přeslička rolní, pcháč rolní, mléč rolní, svlačec rolní |
Rozmnožování plevelů
U jednoletých plevelů jsme si uvedli, že se rozmnožují především semenem (spory, nažky, plod). Ostatní rostliny se také rozmnožují generativně, ale mají-li pro to příhodné podmínky, volí i jinou cestu. K vegetativnímu rozmnožování používají cibulky, pacibulky, části kořenů i oddenků.
Semena se podle svých vlastností a vnějších okolností mohou šířit v přírodě mnoha způsoby:
- Vlastními mechanismy – některá semena vypadávají vlastní vahou na povrch půdy, jiná jsou vymrštěna při přirozeném rozpadu uschlých lusků. Takto se šíří například penízek rolní, ježatka kuří noha nebo pýr plazivý.
- Větrem – u těžších semen usnadňuje přesun chmýří, proudící vzduch také umožňuje vypadávání semen. Vítr napomáhá k šíření například pampeliškám, mléči, bodlákům, máku či podbělu.
- Vodou, zvířaty a hmyzem – mnoho semen se šíří i těmito cestami.
- Činností člověka – semena plevele se dostávají do půdy spolu s osivy, při dopravě zvířat nebo při zemědělské činnosti.
Poté, co se semena rozšíří, nemusí mít ihned příhodné podmínky pro vzejití. Podle toho, jakou mají životnost a podle dalších okolností, mohou přečkat rok, u některých se hovoří o pěti i více letech.
Jak škodí plevel
Plevelné rostliny, jako každé jiné rostliny, potřebují pro svůj růst vodu, živiny a světlo. Objeví-li se mezi kulturními plodinami, začnou jim v přijímání konkurovat. Čím méně je dostupných zdrojů, tím více je konkurenční boj zjevný. Nejhorší dopady může přinést souboj mezi druhy s podobným vývojovým cyklem. V důsledku toho kultura roste méně a pomaleji, zhoršuje se kvetení i vývoj plodů. Plevelné rostliny, které rostou rychleji než pěstované plodiny, je mohou zastínit a později i úplně zarůst. Také komplikují péči o výsevy a výsadby (zálivka, střih, sklizeň) a narušují estetický dojem ze zahrady.
Vyšší výskyt plevele v kulturách může zvyšovat i vlhkost prostředí, čímž mohou vzniknout ideální podmínky pro některé houbové choroby. Řada plevelných rostlin je hostiteli různých chorob a škůdců. Brukvovité plevele obvykle hostí nádorovku kapustovou (Plasmodiophora brassicae), která je původcem nádorovitosti košťálovin.
Mimoto tuhé výběžky některých vytrvalých plevelů snadno prorůstají hlízami, například bramborami. Mezi plevely narazíme i na parazity rostlin, jako je kokotice nebo záraza.
Pozitivní funkce plevelů
Ač je přítomnost plevele na pozemku z pohledu zahradníka či pěstitele zcela nežádoucí, nelze opomenout, že má i jistá pozitiva.
- Ochrana půdy – zaroste-li plevelem volná či částečně volná půda, je chráněna před erozí a nadměrným vypařováním vody.
- Zelené hnojení – správně načasované zapracování plevelných rostlin do půdy, které si ještě nevyvinuly semena, může obohatit půdu o živiny.
- Podpora výnosu – při malém výskytu může plevel podporovat výnos kulturních plodin. Pozorováno to bylo zejména u bobovitých (vikev, hrachor, jetel, tolice), které mají na kořenech hlízkovité bakterie poutající vzdušný dusík, a zajišťují tak tento makroprvek nejen sobě, ale i rostlinám v okolí.
- Rozmanitost organismů – ta je nezbytnou vlastností zdravého ekosystému. Každý druh má své opylovače, spásače, symbionty, parazity a patogeny. Mnozí z nich mohou být užiteční i pro plodinu, která v blízkosti plevelné rostliny roste.
- Potrava – plevel představuje zpestření stravy pro drobné i větší živočichy. Užitek z něj má ostatně i člověk, řada plevelných rostlin je totiž jedlá.
Prevence výskytu plevelů
Máme-li možnost, již při výběru pozemku zvažujeme, zdali na něm můžeme pěstovat vybrané rostliny. Pokud například víme, že se na konkrétním úseku často vyskytují některé plevele, na které je zvolená rostlina náchylná, její pěstování zde zvážíme.
Dalším preventivním opatřením je důsledná volba osiva a statkových hnojiv (hnůj, kompost), obojí by mělo být vždy čisté, bez případných diaspor plevelných rostlin. Také se doporučuje vhodný osevní postup. Je-li na pozemku zařazována častěji nějaká plodina, dochází na něm postupně k přesunu některých plevelů.
Okopávka, rytí, podmítka či orba slouží mimo jiné také právě k regulaci výskytu plevele. Tato péče o půdu by měla být prováděna pravidelně, dle doporučení odborných publikací. Při kultivování půdy dochází k narušení nadzemních částí vytrvalého plevele, v důsledku čehož musí rostlina věnovat energii na regeneraci, místo aby rostla. Při okopávce i hlubším zpracovávání půdy dochází také k přesunu semen do hloubky půdy i naopak. V závislosti na podmínkách začnou tato semena buď klíčit, či nikoliv. Toho je možné využít a ošetřený pozemek zakrýt fólií. Ta zajistí, že plevel dříve vyklíčí a vy se jej hned z počátku jeho růstu můžete snadno zbavit.
Chceme-li redukovat plevel, měli bychom v první řadě věnovat péči našim rostlinám. To ovšem znamená také hnojit a zalévat s rozvahou. Zvláště nadměrné používání dusíkatých hnojiv či hnojiv s obsahem dusíku podporuje růst plevele, a je proto dobré jej vždy zvážit.
Jak se zbavit plevele
Mezi postupy, jak se zbavit plevele, řadíme mechanické a chemické. Ve velkoprodukci se využívají pak také metody fyzikální a biologické. Ty však pro běžného pěstitele nemají význam.
Mechanická likvidace plevele
Základní mechanickou metodou likvidace plevele je pletí či okopávka. Mimo kopačky existuje řada dalších pomocných nástrojů, které usnadňují odstraňování plevele v hůře dostupných místech, jako jsou mezery mezi chodníky. Krátkodobě se ho můžeme zbavit také vypícháváním či vysekáváním.
Při pletí usilujeme o vytažení nadzemní i spodní části rostliny, ideálně tak, abychom odstranili všechny kořeny a znemožnili další růst. Odstraníme-li pouze stonek, kořeny v půdě začnou produkovat novou nadzemní část, budou-li mít pro to podmínky.
Tam, kde jsou větší volné plochy mezi kulturními rostlinami, je vhodné mulčování. Zakryjeme-li prázdná místa mulčovací kůrou, nasekanou trávou apod., zhoršíme tak podmínky pro růst plevele. Mulčovací vrstvu je však nutné obnovovat. Chceme-li, můžeme podobně použít i tmavou netkanou textilii.
Chemická likvidace plevele herbicidy
Jsou známy základní dvě skupiny herbicidů, tedy totální (neselektivní) a selektivní.
Totální herbicidy
Mezi totální herbicidy patří například Touchdown či Roundup. Tyto pesticidy působí na všechny rostliny bez ohledu na to, do jaké skupiny patří. Proto se využívají zejména pro boj proti vzrostlému plevelu na jinak prázdném pozemku bez kulturních rostlin, například na jaře před výsadbou záhonů. Dále lze totální herbicidy použít na cesty mezi záhony, na nezemědělskou půdu (hřiště, chodníky, okolí plotů) a na plevel v révě vinné či v některých ovocných sadech. Vhodné jsou také pro likvidaci starého trávníku, který chcete nahradit novým.
Tyto neselektivní pesticidy likvidují jak nadzemní, tak i podzemní část plevelných rostlin. Po postřiku se herbicid dostává do rostlin skrze listy a oddenky. Odtud je asimilačním prouděním rozváděn do rostlinných pletiv v celé rostlině včetně kořenů. Postříkaný plevel na následky účinků glyfosátu, který je účinnou složkou obou uvedených herbicidů, přestává být schopen normálního fungování a hyne.
Poslední dobou se od užívání glyfosátů upouští a například Roundup vyrábí herbicid na přírodní bázi pod názvem Roundup Fast. I bez glyfosátu funguje na plevel velmi dobře.
Selektivní herbicidy
Selektivní herbicidy slouží na rozdíl od těch totálních k likvidaci jen některých druhů rostlin. Lze je pak aplikovat na určitou kulturu či výsadbu, aniž by došlo k jejímu poškození. Mezi nejznámější pesticidy tohoto druhu řadíme ty, které slouží pro ošetření trávníku, tedy Bofix a Agrofit kombi.
Jak se zbavit plevele v trávníku
Plevel v krásném zeleném trávníku může a nemusí být vítán. Předejít výskytu můžete volbou kvalitního travního osiva i vhodného hnojiva. Nezbytná je pak i péče o trávník, kterou vyžaduje po celou sezónu. Nepodaří-li se vám přesto udržet vaši zelenou plochu bez vad na kráse, můžete se spolehnout buď na kombinované hnojivo s herbicidy, či na samotné pesticidy.
Hnojivo Travin má optimální poměr základních živin (N, P, K, Mg), stopových prvků a dvou herbicidů. Přípravek je ideální tedy pro hnojení a ošetření trávníku současně, což šetří čas. Minerální složka se spolu s pesticidy uvolňuje do půdy se srážkami a díky zeolitu je zajištěno pravidelné uvolňování živin. Přípravek působí na trávník dlouhodobě. K dostání je v balení 0,8 kg, 4 kg, 8 kg i 20 kg.
Pro samotné ošetření trávníku proti plevelu je vhodný Bofix. Na trhu je tento koncentrát k dostání v malých i větších objemech. Tento herbicid působí na dvouděložné rostliny, zatímco jednoděložným, mezi které patří i trávy, vůbec neškodí.