Invazivní asijské berušky v domácnosti i zahradě – co na ně platí?

Asijská beruška, známá také jako slunéčko východní, se v naší přírodě nebezpečně šíří. Zejména v období jejich páření se tyto berušky stávají nepříjemným návštěvníkem našich zahrad, teras, ale i domácností. Na rozdíl od našeho „českého“ slunéčka sedmitečného jsou těmito malými predátory ohroženy nejen původní druhy, ale i lidé. Jak je rozeznat, co na ně platí a proč se v posledních letech tak intenzivně usazují v našich domovech?

Slunéčka či berušky bývaly v minulosti považovány za symbol štěstí a jejich přítomnost v zahradě byla znakem zdravého ekosystému. S příchodem asijských variant se však pohled na tento krásný hmyz mění. Tento invazní druh byl do Evropy původně dovezen kvůli účinnější ochraně rostlin před škůdci. Dnes ale vytlačuje naše původní druhy, ohrožuje biodiverzitu a člověka navíc umí kousnout a způsobit i nepříjemné alergické reakce.

slunecko-asijske

Slunéčko východní, zdroj: Gemini, grafický model Nano Banana

Asijská beruška – jak ji rozeznat od naší české berušky?

Rozeznat slunéčko sedmitečné od toho východního může být na první pohled složité, ovšem při bližším pohledu to zvládne i laik. Naše původní slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata) má na krovkách vždy sedm černých teček – na každé krovce jsou tři a jedna větší je přes obě krovky přímo za hlavou. Zbarvení je pak typicky jasně červené, bez větších odchylek.

Naproti tomu slunéčko asijské neboli východníHarmonia axyridis) může mít velké množství barevných variant. Tyto berušky bývají načervenalé s černými tečkami, skvrn na krovkách ale mívají podstatně více, nebo naopak žádné. Tyto tečky často nejsou ani souměrně rozložené, často tvoří i různé splývající skvrny nebo bývají různě velké. Krovky jsou často i celé černé, případně mají odstíny oranžové až žluté.

Dalším poznávacím znakem je i chování – asijské berušky se často pohybují ve větších shlucích, především v období páření a tehdy, kdy teploty začnou klesat a hmyz si hledá své úkryty. Slunéčka sedmitečná jsou mírumilovná, zatímco asijské berušky se projevují agresivním chováním a člověka koušou.

srovnani-slunecko-sedmitecne-vs-asijske

Srovnání slunéčka sedmitečného se slunéčkem východním, zdroj: Gemini, grafický model Nano Banana

Naše přípravky proti hmyzu

Slunéčko východní jako nebezpečný obyvatel naší přírody

Asijské berušky byly do Evropy přivezeny jako potenciálně účinná ekologická zbraň proti škůdcům, především proti mšicím. Zpočátku byly skutečně ideálním pomocníkem pro zemědělce, později se však zjistilo, že jsou více adaptabilní a agresivnější než naše slunéčka, kterých naopak začalo v evropské přírodě ubývat.

Larvy čínské berušky jsou neúnavnými lovci a dokážou spořádat obrovské množství mšic. Tím ale jejich apetit nekončí – pokud v okolí dojde kořist, napadají larvy i dospělé jedince jiných druhů berušek. Tímto způsobem vytlačují původní druhy a narušují přirozenou biodiverzitu.

Asijské berušky jsou nepříjemnými společníky i pro člověka. Kromě toho, že se s podzimním ochlazením snaží dostat do interiéru, umí i pokousat. Kousnutí od berušky sice není nebezpečné, ale může být bolestivé a u citlivějších jedinců vyvolat alergickou reakci.

Tyto druhy slunéček navíc při ohrožení vylučují žlutou tekutinu s nepříjemným zápachem. Ta zanechává skvrny na površích a látkách a lidem s citlivou pokožkou může způsobit podráždění.

Proč létají asijské berušky do bytů?

Asijské berušky potřebují k přežití vyšší teploty, proto mají na podzim tendence vyhledávat ve velkém místa k přezimování. Proč tedy létají do bytů? V podstatě se adaptovaly na to, že se mohou ukrýt v domech lidí, kde je teplo celoročně.

Za ideální útočiště považují různé praskliny a mezery ve fasádě, okenní rámy, interiéry a jakákoliv další místa, která jsou teplejší než okolí (a ideálně se do nich opírá slunce). Jejich masivní nálety jsou však nepříjemné. Kromě toho, že jsou doslova všude, mohou člověka pokousat nebo zašpinit povrchy žlutými výměšky.

invaze-asijskych-berusek

Invaze asijských berušek, zdroj: Gemini, grafický model Nano Banana

Jak se jich zbavit

Zbavit se berušek v bytě není až tak složité, zásadní je ale řádná prevence.

Jak předejít náletům berušek?

  • Uzavření škvír a mezer – Zkontrolujte okna, dveře a všechny praskliny ve stěnách, kterými by se berušky mohly dostat dovnitř. Kolem oken a dveří, které dobře nedoléhají, použijte těsnění.
  • Síťky na oknech – Nejlepším opatřením jsou pak sítě do oken. Pravidelně kontrolujte jejich stav, jelikož hmyz se i sebemenší škvírou dostane dovnitř.
  • Esenciální oleje – Využijte přírodních odpuzovačů a aplikujte na rámy oken a dveří esenciální oleje. Účinná je například levandule, citronela nebo máta.

Pokud se již berušky do domácnosti dostaly, prvním krokem je jejich mechanická likvidace. Je-li jich pouze pár, sesbírejte je ručně – ještě lépe pomocí obyčejného papíru a zavařovací sklenice, do které je papírem přemístěte. Pokud byste asijská slunéčka chytali přímo do ruky, mohla by vás pokousat. Pro rychlejší likvidaci lze využít například vysavač, který nezapomeňte ihned poté vyprázdnit mimo domov.

Naše přípravky proti hmyzu

Nejčastější otázky a odpovědi

Proč berušky koušou?

Kousnutí je obranný mechanismus v situacích, kdy se cítí ohroženě. Asijské berušky jsou agresivnější než slunéčko sedmitečné. Kousnutí je nepříjemné, ale není nebezpečné.

Jak odpudit asijské berušky?

Základem je zajištění domu – utěsnění spár, oken, dveří a instalace sítí do oken. Berušky odpuzuje například levandule, citronela nebo máta. Tu můžete pěstovat celoročně v truhlících za oknem, případně aplikovat ve formě esenciálního oleje.

Čím se živí asijská beruška?

Stejně jako slunéčko sedmitečné, i východní slunéčka se živí mšicemi a dalšími škodlivými druhy hmyzu. Dravé jsou především larvy, které při nedostatku potravy likvidují i larvy původních druhů slunéček nebo jejich dospělce.

Je asijská beruška nebezpečná?

Pro člověka nebezpečná není. Může způsobit nepříjemné kousnutí, které v krajních případech vyvolá alergickou reakci v podobě otoku, zarudnutí a svědění. Nepřenáší žádné choroby. Nebezpečná je však pro naše ekosystémy.

Diskuze (0)

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole: