Plch je drobný hlodavec, který žije v našich lesích, parcích, zahradách, ale také třeba na půdách rodinných domů. Tito živočichové jsou mrštní, umí skvěle šplhat a staví si důmyslná hnízda. Když ale využijí svých schopností v našich domech, jde o obtížné spolubydlící, kteří umí poškodit zateplení střechy nebo elektroinstalaci.
Jak se však plchů zbavit v souladu se zákonem, co dělat při jejich výskytu v domě a jak vůbec plch vypadá a žije?
Jak vypadá plch
Plch je malý hlodavec z čeledi plchovitých, který se vyznačuje především drobným telem a hustým ocasem. Jeho kůži pokrývá jemná a hustá srst, na hlavě dominují výrazné černé oči. Ty plchům pomáhají při vidění v noci. Uši jsou malé a zakulacené, stejně nenápadné jsou i tlapky, které hlodavci slouží ke šplhání a hledání potravy.
Barva srsti se liší podle druhu – nejčastěji je šedá až hnědá, může mít také různé znaky na hřbetu a světlejší břicho. Délka těla činí asi 10 až 18 centimetrů, ocas je pak zhruba stejně dlouhý jako tělo a váha je přibližně 70 až 155 gramů.
Plši připomínají vzhledem něco mezi veverkou a myší. Jsou velmi obratní, umí se ladně pohybovat na zemi i v korunách stromů a dostanou se do úzkých štěrbin.
Druhy plchů
Na světě existuje přibližně 12 druhů plchů. U nás v České republice se můžeme setkat hned se 4 z nich. Každý má své charakteristické znaky, spojuje je ale typický způsob života i jejich dominantní rysy v podobě hustého ocasu a černých korálkových očí.
Naše prostředky proti plchům
Plch zahradní
Plch zahradní (Eliomys quercinus) je jedním z nejčastěji pozorovaných druhů plchů v blízkosti lidských obydlí. Tento druh má černou masku kolem očí, srst je šedohnědá, břicho světlé a na konci ocasu lze pozorovat černobílou štětičku. Dorůstá se přibližně 21–26 centimetrů a polovinu jeho délky tvoří ocas.
Obývá především zahrady, parky a okraje lesů. Hnízda si staví v dutinách stromů a po zemi se pohybuje minimálně. Pokud máte v blízkosti domu vysoký strom, který zasahuje až ke střeše, často se dostane do podkroví. Zde se rád zabydlí a své hnízdo si vybuduje třeba v zateplení stropu.
Jedná se o všežravce. Nejčastěji preferuje stravu rostlinnou, tedy různá semena, ovoce nebo bobule. Nepohrdne ale ani hmyzem nebo ptačími vejci. Stejně jako každý hlodavec, i plch si potřebuje brousit zuby. K tomu v půdních prostorách využívá mimo jiné i kabely, izolaci a další prvky domu.
Plch zahradní, zdroj: Octodeep, grafický model Nano Banana Pro
Plch velký
Plch velký (Glis glis), známý také jako plšík velký nebo plšík obecný, je největší z našich plchů. Měří 24–33 centimetrů a váží až 155 gramů, přičemž samci jsou větší a těžší. Jeho srst je stříbřitá až šedá, břicho je o něco světlejší.
Vyskytuje se především v lesích, v blízkosti lidí si hledá především útočiště před zimou. Jedná se výhradně o noční druh, přes den jej téměř nespatříte. Také plch velký je všežravec, což se projevuje hlavně při přípravách na zimní spánek – v tuto chvíli si tvoří tukové zásoby a významně nabírá na váze.
Plch velký, zdroj: Octodeep, grafický model Nano Banana Pro
Plch lískový
Plch lískový (Muscardinus avellanarius) je nejmenší z plchů žijících v České republice. Má pouze 6 až 9 centimetrů dlouhé tělo, zlatavě hnědou srst se světlým břichem a kulatý huňatý ocas.
Obývá především křoviny, okraje lesů, ale i živé ploty v parcích. Většinu života tráví šplháním mezi větvemi. V blízkosti lidí se příliš nevyskytuje, jde o zvíře samotářské a s ostatními jedinci stejného druhu se setkává pouze v době páření.
Jak již druhový název napovídá, nejčastěji ho najdeme na lískových keřích, kde vyhledává zralé lískové ořechy. Ty rozlouskává charakteristickým způsobem – na jejich povrchu vytvoří hladký, zaoblený otvor. Živí se však i dalšími semeny, bobulemi, mladými výhonky nebo hmyzem.
Plšík lískový, zdroj: Octodeep, grafický model Nano Banana Pro
Plch lesní
Plch lesní (Dryomys nitedula) je menší druh plcha, který je u nás vzácnější. Dorůstá se délky 13–21 centimetrů a jeho typickým poznávacím znamením jsou tmavé pruhy táhnoucí se od očí až za uši – pro tento znak je často zaměňován s plchem zahradním, který má ale masku méně výraznou a větší uši.
Tento druh obývá hlavně listnaté a smíšené lesy, kde si staví hnízda ve stromových dutinách, hustých keřích nebo skalních štěrbinách. I plcha lesního najdeme v blízkosti lidských obydlí spíše sporadicky, jde o plaché noční zvíře, které se člověku vyhýbá. Není tedy považován za škůdce, ale naopak za důležitou součást lesních ekosystémů.
Plch lesní, zdroj: Octodeep, grafický model Nano Banana Pro
Naše prostředky proti plchům
Život plchů
Plši jsou noční hlodavci. Den tráví ukrytí ve svých hnízdech, které si tvoří v dutinách stromů, keřích, skalách nebo pod střechami domů. V noci pak vyrážejí hledat potravu, případně si staví hnízda nebo během období páření hledají vhodného partnera.
Většina druhů se pohybuje výhradně ve větvích stromů a keřů, na zem vyrážejí jen výjimečně. Mezi větvemi umí skákat, dobře šplhají i po hladké kůře – k tomu jsou dokonce vybaveni žlázami produkujícími lepkavé výměšky, díky kterým se ke klouzavému povrchu snáze přichytí.
Plši jsou také velmi plaší a člověka se bojí. Jsou poměrně tiší, nicméně jejich přítomnost na půdě lze poznat podle šustění nebo pískání. Málokdy je ale spatříte – jsou totiž častou kořistí koček, kun nebo sov, čemuž se také svou ostražitostí a hbitostí přizpůsobili.
Hnízda a rozmnožování
Hnízda plchů jsou důmyslné stavby, které je mají ochránit před predátory a nepříznivým počasím. Nejčastěji si je staví v dutinách stromů, ale i mezi větvemi hustých keřů a podobně. K jejich výstavbě pak využívají mech, listí, trávu a jemné větvičky. Ty pečlivě splétají, dokud nevznikne kulovité hnízdo s malým otvorem.
Někteří plši využívají i opuštěná hnízda po ptácích, která si přizpůsobí svým potřebám. Často je najdeme také v ptačích budkách
Rozmnožování plchů začíná obvykle na jaře a během léta pokračuje. Samice rodí mláďata jednou až dvakrát ročně. Každý vrh čítá 3 až 8 mláďat. Březost trvá 25 až 30 dní. Mláďata se rodí slepá, holá a bezbranná, velmi rychle ale rostou. Po třech týdnech mají otevřené oči a viditelnou srst. Matka o ně pečuje až do doby, kdy jsou schopna se o sebe sama postarat.
Proces rozmnožování není tak jednoduchý jako u většiny hlodavců. Je závislý hlavně na dostupnosti potravy i celkovém stavu prostředí, na přízni počasí a dalších faktorech. Pokud nejsou optimální, snižuje se i počet vrhů v dané oblasti. Díky tomu se na druhou stranu více mláďat dožije dospělosti, aniž by muselo bojovat o stravu a teritorium s jinými jedinci.
Čím se plch živí
Plch je všežravec. V jeho jídelníčku najdeme nejčastěji lískové a další oříšky, semena, bobule, ovoce, pupeny a výhonky nebo nektar z květů. Jídelníček je proměnlivý v závislosti na ročním období. Na podzim, kdy se plši připravují k zimnímu spánku, konzumují především velké množství ořechů.
Kromě rostlinné stravy se živí také hmyzem, vejci ptáků nebo dokonce jejich mláďaty a jinými drobnými obratlovci. Často se pouští i do uskladněného ovoce. Během zimního spánku pak vůbec nepřijímají potravu ani tekutiny.
Jak dlouho žije plch
Plši ve volné přírodě žijí poměrně krátce, obvykle 3 až 6 let. Nebezpečí spočívá hlavně ve všudypřítomných predátorech. Dalším důvodem je i opotřebení zubů, díky kterým mohou rozlousknou ořechy, žaludy a další tvrdé plody. Bez nich jsou na zimu hůře připraveni a dalšího jara se tedy nedožijí.
Přísně chráněný druh, ale i škůdce
Plch je v České republice chráněným druhem. Zákon je chrání před přímým vyhubením, zakázán je tedy jejich lov, odchyt i ničení hnízd. Plši totiž hrají důležitou roli v ekosystémech, protože se podílejí na šíření semen a přispívají tak k regeneraci lesních porostů.
Tento hlodavec ale umí pěkně potrápit člověka – pokud se i se svými mláďaty zabydlí v blízkosti domu nebo přímo v něm, pustí se do likvidace uskladněné úrody a zásob potravin, poškozuje izolační materiály, kabeláž nebo dřevěné konstrukce, v místě hnízda také znečišťují prostor močí a výkaly. Do domu se dostane i sebemenším otvorem a hnízda si tvoří nejen v podkroví, ale i ve stropních prostorách nebo pod podlahou.
Jak se zbavit plchů v domě
Jelikož je plch zákonem chráněný, nesmí se k jeho vypuzení z domu používat žádné jedy ani klasické pastičky.
Jak se tedy plcha zbavit?
- Živolovné pasti – k odchytu hlodavce na půdě lze využít živolovných pastí, které se používají například na potkany. Do pasti nastražte návnadu a pravidelně (i několikrát denně) ji kontrolujte. Zvíře je potřeba co nejdříve vypustit do přírody, aby nezahynulo v důsledku stresu nebo dehydratace. K vypouštění zvolte například les nebo park, který je alespoň kilometr vzdálený od vašeho domu.
- Plašiče – za zkoušku rozhodně stojí i ultrazvukové plašiče. Jde o zařízení, které se umístí v blízkosti výskytu hlodavců. Zde vysílá ultrazvukové vlny, které jsou jim silně nepříjemné. Člověk ho naopak neslyší. Plch se tak kvůli nepohodlí přestěhuje jinam. Při nákupu plašiče vsaďte na osvědčené a kvalitní značky, například Deramax nebo Weitech. U levnějších modelů neověřených značek se vlnová délka zvuku nemění a hlodavci si na něj snadno zvyknou.
Naše prostředky proti plchům
Nejčastější otázky a odpovědi
Je plch nebezpečný?
Ne, plch není pro člověka nebezpečný. Nejde o agresivní zvíře, může ovšem přenášet některé choroby a parazity.
Jaký zvuk vydává plch?
Plch je tiché zvíře. Zvuky vydává během noci, kdy můžeme slyšet různé šustění, škrábání nebo jemné pískání.
Jak vyhnat plchy?
K odpuzení plchů využijte ultrazvukový plašič. Vyzkoušet lze i některé babské rady, například aplikaci vonných olejů na místa, kde se hlodavci pohybují. Zaměřte se také na opravdu otvorů, kterými se plch mohl dostat dovnitř.
Jak přezimuje plch?
Plch je teplokrevný živočich, který přečkává chladné měsíce v zimním spánku. Na podzim si vytvoří dostatečné tukové zásoby a během spánku nepřijímá potravu ani vodu. Během torporu (stav podobný hibernaci) klesá teplota těla a zpomaluje se metabolismus. Zimu přečkávají ve svých úkrytech pečlivě vystlaných mechem.
Čím škodí plch?
Plch není nijak významným škůdcem, ale pokud se zabydlí v domě, setkáme se často s poškozením izolačním materiálů, drátů nebo dřeva. Okolí znečistí svými výkaly a pustit se může také do uskladněných potravin. V přírodě jsou naopak plši považováni za velmi důležitý článek ekosystému.